Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analgosedace dětského pacienta v přednemocniční péči
DUCHOŇOVÁ, Hana
Tématem této bakalářské práce je "Analgosedace dětského pacienta v přednemocniční péči". Cílem této práce je zmapování povědomí zdravotnických záchranářů jihočeského kraje s podáváním analgosedace dětským pacientům. V teoretické části je čtenář seznámen s charakteristikou věkového období dítěte a s farmakokinetickými odlišnostmi. Dále jsou v práci popsány druhy bolesti, na které navazuje kapitola hodnotících nástrojů bolesti a následně její terapie pomocí třístupňového analgetického žebříčku WHO. V poslední a nejrozsáhlejší kapitole jsou blíže nastíněny jednotlivé léky, konkrétně jejich skupina, způsob podání, dávkování, jejich využití a poznámky. Praktická část je si klade za cíl zjistit, zda mají zdravotničtí záchranáři jihočeského kraje povědomí s podáváním analgosedace dětským pacientům. Výzkum byl proveden kvantitativní metodou, konkrétně dotazníkovým šetřením v podobě elektronického dotazníku, který obsahoval 14 otázek, kde každá otázka měla pouze jednu správnou odpověď. Šetření se zúčastnilo celkem 40 respondentů, pracujících na postech zdravotnických záchranářů v jihočeském kraji. Výzkum ukázal orientovanost respondentů v této oblasti, protože výsledkem bylo 90 % správných odpovědí. Tím byla splněna hypotéza, kde byla předpokládána správnost odpovědí pouze na 80 %.
Anxiozita dětí jako jeden z minoritních vlivů na prevalenci zubního kazu
Vašáková, Jana ; Bradna, Pavel (vedoucí práce) ; Merglová, Vlasta (oponent) ; Nováková, Květoslava (oponent)
Zubní kaz je preventabilní multifaktoriální infekční onemocnění, které vzniká jako výsledek spolupůsobení biologických, behaviorálních a psychosociálních faktorů. V jeho etiologii hraje roli i prostředí, ve kterém jedinec žije. Nezpochybnitelnou součástí prevence zubního kazu je složení a forma přijímané stravy, pravidelně prováděná orální hygiena, příjem fluoridů a průběžná zubní péče. Akcentovaným aspektem odborných studií je v současné době koncept "quality of life" neboli "well-being", tj. kvalita života jedince. A právě jedním z faktorů, který je v oblasti dětské stomatologie diskutován v souvislosti s kvalitou života dítěte, je "dental fear" - strach ze zubního ošetření. Příspěvkem této disertační práce k řešení výše uvedeného problému jsou čtyři předkládané na sebe navazující studie. První studie mapuje vztah zubních lékařů k dětským pacientům a hledá příčiny, proč jsou děti často odesílány na ošetření na fakultní pracoviště a ke specialistům. Druhá studie se věnuje environmentálním faktorům, které ovlivňují vnímání zubního prostředí předškolními dětmi a strachu těchto dětí z nejčastějších způsobů zubního ošetření. Třetí studie provádí hodnocení hladiny strachu ze zubního ošetření u vzorku předškolních dětí v České republice v korelaci se stavem jejich chrupu, který je vztažen ke geografické...
Metody hodnocení hloubky analgosedace u pacientů v intenzivní a resuscitační péči a jejich využití v praxi
Machačová, Jana ; Jaroměřský, Dušan (vedoucí práce) ; Kulířová, Veronika (oponent)
Úvod: Prevence a léčba bolesti či nepohodlí je neodmyslitelnou součástí moderní intenzivní péče. Nedostatečná nebo naopak nadbytečně hluboká sedace nebo analgezie je spojena s řadou rizik, např. prodloužením hospitalizace. Z tohoto důvodu je v současné době doporučováno používání skórovacích systémů pro sledování agitovanosti a bolesti. Cíle a metodologie: Cílem práce bylo získat údaje o využívání skórovacích systémů k hodnocení bolesti a hloubky sedace na pracovištích intenzivní a resuscitační péče v České republice a vyhodnotit spokojenost sester s jejich používáním. Výzkumné šetření bylo provedeno prostřednictvím kvantitativní metody formou polostrukturovaného dotazníku vlastní tvorby. Výzkumný vzorek tvořily staniční a vrchní sestry z anesteziologicko-resuscitačních oddělení a jednotek intenzivní péče. Výsledky: Výzkumného šetření se účastnilo 62 pracovišť intenzivní a resuscitační péče v ČR. Existenci protokolu sedace uvedlo 26 pracovišť (42 %), používání standardizovaných škál k hodnocení hloubky sedace uvedlo 46 pracovišť (74 %). Bolest u ventilovaných pacientů hodnotí všech 62 pracovišť (100 %). Nejčastěji používanou škálou k hodnocení hloubky sedace je RSS, kterou uvedlo 28 pracovišť (44 %). Nejvíce používanou škálou hodnocení bolesti u komunikujících pacientů na umělé plicní ventilaci je...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.